Tak už jsou oficiálně v prodeji. Nanuky Lunar, které měly malou předpremiéru na dětském festivalu Mini – tam jste je možná také ochutali poprvé, stejně jako já. Pak nás ale Lelí pozvala ještě na oficiální ochutnávku, která předcházela zahájení opravdového prodeje v bistru Famagusta, kde si je můžete od začátku června koupit už každý den. Aspoň já bych si je klidně každý den dala :D
Když jsem si poprvé koupila čerstvý mladý kokos a ochutnala, strašně jsem se do vody z kokosu zamilovala. Kupovala jsem si ho pak na všech možných festivalech a trzích, ale domů jen výjimečně, protože přecejen – hůř se shání, při otevírání člověk nadělá po celé kuchyni (když není super profík) a taky je potřeba ho brzy spotřebovat. Proto když jsem někdy na kokosovou vodu dostala chuť jen tak, začala jsem zkoušet ty balené, ale bohužel mě většinou čekalo zklamání v podobě složení nebo chuti. Nejvíc mi vadilo, že tyto vody často chutnaly tak nějak kysele, takže jsem nad nimi brzy zlomila hůl.
Kdo mě sleduje delší dobu, ten se možná trošku diví, proč dělám recenzi na chůvičku CAPiDi, když doma používáme chůvičku od Aventu. Odpověď je snadná. CAPiDi je náš parťák na cesty. A já vám hned vysvětlím proč. Pokračovat ve čtení „Recenze: Chůvička CAPiDi“
Do nedávna jsem Tondovi vařila příkrmy klasicky v hrnci a mixovala „tyčákem“ nebo ve food processoru. Byla jsem přesvědčená, že takovou „zbytečnost“ jako speciální přístroj na přípravu příkrmů nepotřebuju. Pak se mi ale dostala do kuchyně Béaba a už bych neměnila. Proč? Přečtěte si recenzi.
Pokračovat ve čtení „Parní vařič a mixér v jednom: BÉABA Babycook“
Milníkovou deku od Lulujo, kterou jste včera mohli vidět u mě na Instagramu, jsme s Tondou dostali jako dárek. A jako nápad na dárek je to vážně originální. Proto jsem se rozhodla vyfotit ji i na blog a ukázat vám, co všechno je v balíčku.
V srpnu jsem se stavila v práci a dostala od šéfa tip na uspávání. Na jeho děti prý perfektně fungoval vysavač. A tak jsem ho ještě ten večer zaparkovala vedle postýlky a na prázdno spustila vysávání. Tonda spokojeně ležel v postýlce a při dalších pokusech dokonce usnul. Bylo to příjemné překvapení! Každopádně dalším krokem bylo zjištění, že to vlastně jde i elegantnější metodou, která se jmenuje Whisbear.
Přiznám se, že na plíny zatím nejsem žádný odborník a než se Toník narodil, nakoupila jsem zásobu Pampersek. Jednak proto, že mi vycházely nejlíp z doporučení kamarádek, které už děti mají a pak také proto, že to je značka, kterou dobře znám a přijdou mi kvalitní. Nic jiného jsem v té době moc neřešila a Pampersky nám už zůstaly. Psát vám o nich asi nemusím, protože snad každá máma je zná, nebo někdy vyzkoušela, ale ráda bych vám řekla o plenkách, které jsme vyzkoušeli hned jako druhé. Jsou to Kolorky. Pokračovat ve čtení „Plenky Kolorky“
Odpočítáváme dny – Tonda se má každou chvílí narodit a tak mi to nedalo a už jsem povlíkla věci v postýlce, vybalila hnízdečko, přidělala mantinely… takže Tondo, už klidně můžeš přijít na svět, už máš kde spinkat, jo? A já vám zatím během toho čekání napíšu o jedné z nejdůležitějších věcí v postýlce – o matraci.
Pokračovat ve čtení „Matrace do postýlky: Träumeland Abendrot“
Když jsem procházela obchody, dlouho jsem přemýšlela, jak vlastně budeme Tondu koupat. Máme pořídit klasickou vaničku, kýbl, lehátko do vany… je tolik možností, ale jaká je ta správná?
