Máma Jana

O mém hubnutí (nejen) s Jillian

Na Instagramu mi nepřišlo tolik dotazů a „objednávek“ na článek snad nikdy, jako když jsem uveřejnila svůj výsledek hubnutí. Konečně jsem se dnes hecla a jdu na to! Popíšu, jak se mi povedlo zhubnout, co mi pomohlo a co naopak a taky sem dám fotky před a po. Tak jdeme na to.

Ale ještě na úvod – to, co tady popisuju, je jen způsob, jak to vyhovuje a zafungovalo mně. Není to jediná správná cesta, způsob, co jde aplikovat na každého. Věřím, že každý má jinou cestu, která na jeho (vlastní a každé jiné) tělo funguje. Podle mě je potřeba hledat a najít to. I mně trvalo několik let, než jsem přišla na to, co právě mému tělu dělá dobře a co ne. Každopádně nejsem odborník ani na výživu, ani na cvičení, ani na hubnutí, tak bych se ráda vyhla „hejtům“, co všechno tu je špatně (i když si ráda poslechu zkušenosti a rady ostatních). Prostě – berte to spíš jako povídání…

Já a … já

Když zalovím v paměti a zamyslím se nad tím, jak se celý život vnímám, tak tlustě. To je asi nejtrefnější. Celý život zatahuju břicho, kupuju si volnější trika, stydím se v plavkách. Nevím, kdy to začlo a ani si zpětně nemyslím, že bych vždy byla opravdu tlusťoch. Možná se první drápky zasekly na gymnastice, kam jsem chodila v dětství. Vzpomínám si, jak jsme (my, všechny asi osmiletý holčičky) stály v řadě na lavičce a trenérka před námi pomalu přecházela, plácala nás po břichu a nadhazovala otázky typu „Á, o víkendu byly knedlíky, co?“. Pravdou je, že jsem nikdy nebyla vyloženě hubená (kromě období ve čtvrťáku, kdy jsem po operaci zubů dostala zánět čelisti a nemohla měsíc skoro vůbec jíst), ale nebyla jsem ani vyloženě tlustá. To se mi stalo až po porodu, nebo aspoň tak to vnímám já.

Prozření v plavkové kabince

Když jsem se vážila pár dní před narozením Tondy, měla jsem navrch 19 kilo. Všechno to bylo do měsíce pryč, na svojí váhu jsem se dostala tedy mnohem rychleji, než jsem si vůbec dokázala představit. Zadržovala jsem totiž strašně moc vody a tak to šlo úplně samo. Jenomže jak plynul čas, já nedělala žádný sport, s Toníkem samozřejmě málo spala a energii jsem doháněla v dortíčkách a sladkostech. Můj jídelníček byl příšerný a já postupně tak přibrala, až jsem si v červnu (rok od porodu) šla koupit plavky a brečela v kabince, protože až tehdy jsem si uvědomila, jak vlastně vypadám. Měla jsem při výšce 170 cm 75 kilo.

Ale doktorka řekla: Vy nezhubnete!

Protože mám sníženou funkci štítné žlázy, docházím na endokrinologii a doktorka mě tam přesvědčila o tom, že kdo má sníženou funkci štítné žlázy, ten nikdy nezhubne. Je to prostě tak, vlivem zdraví, nemůžete za to. Řekla a pokračovala v módu: nasadit prášky, vysadit prášky a mně bylo střídavě nedobře a dobře, střídavě tlustějš a hubenějš… A tak jsem se smířila s tím, že prostě „za to nemůžu“ a žila v mylné představě, že má doktorka pravdu, protože přece beru prášky, hodně chodím s kočárkem a moje váha jde stejně pořád nahoru. Blbost. To jsem zjistila o pár měsíců později a stojím si za tím. Stačilo chtít a něco opravdu poctivě dělat. Jen člověk musí jít správnou cestou a rovnou za nosem.

Červen – krize v kabince, červenec – inovace v jídelníčku

Po mojí červnové krizi při nákupu plavek jsem pořád nevěděla, jak do toho, ale cítila jsem potřebu něco změnit. Už z minulosti jsem měla několik zkušeností s Whole30 a s Paleo stravou a vím, že mi to dělá dobře. Jen jsem u toho nakonec nikdy nezůstala dlouho, protože láska k sladkému byla nějak silnější. Když ale nejím mouku a cukr, cítím se lehce, plná energie a taky se dostávám na zdravější váhu. Dokonce se mi i zlepšují výsledky týkající se té „zakleté“ štítné žlázy, nebo se mi například lepší alergie. Vím, že jakmile vypustím zmíněné dvě složky ze svého jídelníčku, automaticky zařadím víc zeleniny, ovoce a celkově se můj jídelníček „osvěží a ozdraví“. A tak jsem v červenci začala. Rozhodla jsem se, že ačkoliv se běžně v paleu nejí například ani rýže nebo mléčné produkty, já vím, že mně nevadí je jíst a je mi s nimi dobře, takže na scéně zůstaly. Moje strava se začala skládat hlavně ze zeleniny, ovoce, masa, vajíček a dostatku tuků. Z mléčných produktů si dám sem tam sýry, zakysané produkty a dovoluji si rýži. Tu se ale snažím spíš omezovat. Lidi se často diví, když si bez výčitek chroupu škvarky, ořechy nebo jiné tučné „dobroty“ a přesto nestloustnu, nebo dokonce hubnu. Ale je to tak. Prostě tělo, když se to dělá poctivě, nejede primárně na cukru, ale jako palivo slouží především právě tuk. Ale protože ráda mlsám a kdybych sladké vypustila úplně, nebyl by pro mě tento styl stravování dlouhodobě udržitelný, stejně si dopřávám celkem hodně ovoce a občas mám „prasoden“, kdy si dám cokoliv, na co mám chuť. Třeba cupcakes u Lelí <3 Zajímavé ale je, že čím déle jedu bez cukru a mouky, tím menší mám chuť to jíst. Kromě cukru a mouky se snažím číst složení a když jsou v něčem „srágory“, tak to nekupuju. Například – je fakt zbytečnost kupovat kokosové mléko zahuštěné nějakou gumou, když se dá (a dokonce levněji) koupit to bez ničeho a nebo si umixovat doma vlastní přímo z klasického kokosu. Zkrátka, převážně se stravuju ze základních potravin a díky tomu se tyhle věci tak nějak přirozeně odfiltrovaly.

A co sport?

Nejdřív jsem to moc nehrotila, jen jsem prostě upravila jídelníček, abych se cítila líp, ale když jsem v srpnu zjistila, že mi díky tomu jde váha mírně dolů, rozhodla jsem se to podpořit a začala zlehka běhat. Běhala jsem s kočárkem, protože jiná možnost nebyla a můžu říct, že to byla dost fuška. V říjnu se dostavil pocit štěstí, když jsem se vyfotila a porovnala svoji aktuální postavu s tou červnovou. Ono to zabralo! Najednou to byla úžasná motivace pokračovat dál a měla jsem potřebu to hubenější tělo zpevnit cvičením. Jenže kdy a jak, když mám Tondu a ten beze mě v nějakém dětském koutku zatím nevydrží? A tak přišla řada na domácí cvičení, večer, když jsem uložila Tondu ke spánku. Pustila jsem se do Jillian, protože jsem ji často viděla u nějakých blogerek na Instagramu (nejvíc mě asi nakopla Kačka My Cooking Diary). Zkoušela jsem to už v minulosti, ale sekla jsem s tím po pár dnech. Tentokrát jsem to uveřejnila na Instagramu, abych měla o důvod víc nepolevit. Cítila jsem „závazek“ a že budu za srágoru, když přestanu. Vážně jsem zlvádla celý měsíc a po chvíli mě to dokonce už ani neštvalo, ale na každé další cvičení jsem se už od probuzení těšila. Bylo to senzační!

Výsledek sladší, než všechny dorty světa

Uplynulo 30 dnů z výzvy a já udělala další fotku pro porovnání. Byla jsem ještě o kousek hubenější, ale hlavně pevnější. Neuvěřitelně se mi zlepšilo sebevědomí, přestala jsem zastrkovat břicho, protože najednou bylo v pohodě i bez zastrkování a strašně mi lichotily poznámky okolí o tom, že jsem zhubla a že mi to sluší. Asi jsem se sama se sebou nikdy necítila líp, než právě po dokončení té 30 denní výzvy. Poprvé v životě se mi to podařilo dotáhnout do cíle a cítit se úžasně ve svém těle. Pár dní po výzvě mě napadlo, že si půjdu zaběhat. Neběhala jsem přes 2 měsíce a zajímalo mě, jak na tom budu. Byla jsem v šoku. V úžasném šoku. Běžela jsem jako Forrest Gump, prostě jsem byla k nezastavení. Nepřežívala jsem, ale užívala si to. Nepočítala jsem minuty do konce, ale modlila se, ať ještě nejsem v cíli. Nic mě nebolelo, dobře se mi dýchalo a bez mrknutí a s úsměvem na rtech se mi do mobilu uložil výsledek 9 km běhu, při kterém jsem si dokonce zpívala to, co mi hrálo ze sluchátek. Kdyby už nebyla tma, já bych snad uběhla maraton. Sice jsem si namohla šlachy v noze, protože tělo asi dostalo šok z tolika běhu po tak dlouhé době, ale ten zážitek za to stál. Díky tomu se mi potvrdilo, že se mi opravdu povedlo zlepšit fyzickou kondici.

Byla to brnkačka?

Z toho, jak celou cestu popisuju, možná působím, že jsem hubnutí zvládla levou zadní. Ale ne. Jsem taky jen ženská a fakt to nebylo snadný. Často to vyžadovalo sebezapření, donutit se cvičit i když se mi nechtělo, odnaučit se mlsat dortíky na procházkách a objednávat pizzu, když se mi nechce vařit… Jednalo se o velkou změnu životního stylu, přístupu k životu a celkově k jídlu a pohybu. Neberu to už jako „projekt hubnutí“, ale jako způsob žití a to je podle mě zásadní. Díky tomu nemám pocit, že jedu v něčem, co musím vydržet, ale užívám si to. Víc si sama sebe vážím a neodbývám se – dopřávám si čas na věci, co mě baví, odpočívám, najdu si čas na cvičení, nejsem líná se kvalitně najíst a celkově (nevím, jestli to nebude znít divně nebo blbě) žiju kvalitnějším, pozitivnějším a aktivnějším způsobem. Není to tedy jen o hubnutí, ale dovolím si říct, že o kompletním přetočení přístupu. Strašně doufám, že už mi to zůstane, protože mi je tak hrozně fajn.

Ale nebojte, nejsem „dokonalá“, ani stroj, a když jsme „po hubnutí a Jillian“ jeli v prosinci na skoro měsíc do Thajska, prostě jsem tam jedla a pila cokoliv, co jsem chtěla, protože na dovolenou jedu i za jídlem a chci si místní atmosféru, to znamená i kuchyni, užít na 100 %. Sice jsem si tam párkrát zaběhala, ale moc jsem to v tom vedru nehrotila, takže jsem zpátky přijela o nějaké to kilo těžší, ale nezlobím se za to na sebe. Ta mango sticky rice za to stála, budu na ní vzpomínat do konce života, zatímco ten kus špíčku zase může snadno dolů :D Jen jsem přijela taky trošku líná a tak se teď musím do cvičení nutit, ale to překonám a zas to bude zábava. Pomáhá mi ,že jsem si v obýváku udělala na tabuli odšktávací kalendář, protože by pro mě byla děsná ostuda (před sebou a i před Ondrou), kdybych jako lenoch neodškrtla.

A TEĎ SE POKUSÍM ZODPOVĚDĚT NEJČASTĚJŠÍ DOTAZY, KTERÉ MI CHODÍ NA INSTAGRAMU:

Co je Whole 30?

Jedná se o takový restart toho, na co je člověk zvyklý v jídle. Je to 30 denní progam, na konci kterého zjistíte, jaké potraviny vám třeba nedělají dobře a jaké naopak jo. Často to pomůže s nejedním zrdravotním problémem. Pokud se do toho chcete pustit nebo se dozvědět víc, rozhodně je nutné si přečíst knížku Jídlo na prvním místě, která vše popisuje správně a do hloubky. Pak se taky hodí přidat se na Facebooku do skupiny WHOLE 30 CZ/SK, kde najdete spoustu tipů, rad a taky receptů. Mně Whole30 pravděpodobně dost změnilo život.

Kde si pouštíš Jillian a jaké vybavení je potřeba ke cvičení?

Ke cvičení není potřeba nic specálního. Já jsem si vystačila s jógamatkou (nebo kobercem), legínama a sportovní podprsenkou a protože jsem se pořád nedokopala koupit si činky, používám jako zátěž pet lahve naplněné vodou. Po pravdě, nevím vlastně, jak těžké bych měla mít, ale mám pocit, že 0,5 Kg mi je tak akorát. Moje ruce mají totiž z nějakého záhadného důvodu tendenci nabírat rychle svaly a to já nějak moc nechci. Občas si přes břicho a boky dávám neoprenový pás od Everlastu – nevím jestli fakt funguje (měl by podpořit hubnutí v té oblasti), ale pokud ne, jako placebo fajn :D Jillian jsem si pouštěla tady: PRVNÍCH 10 DNÍ, DRUHÝCH 10 DNÍ, TŘETÍCH 10 DNÍ. Ale prý se to dá stáhnout i někde na Uložto.

Viděla jsem ve stories váhu – jakou používáš?

Máme doma váhu značky Withings a je fakt skvělá. Pozná, kdo na ní stojí a po zvážení odešle do telefonu údaje, které si předem člověk zvolí. Mně posílá váhu, procenta vody v těle, procenta tuku a svalů. V aplikaci to pak dělá graf a trůzné přehledy.

Stačí 30 dní výzvy a pak už jsi nemusela dělat nic?

Co se týká jídla, u mě to znamená kompletní změnu přístupu ideálně napořád, protože jak bych začala jíst tolik cukru, co dřív, hned budu zase zpátky. Teď se snažím pořád cvičit (ale po pravdě to stíhám míň, než bych chtěla) a až se udělá venku hezky, budu zase chodit běhat.

Souhlasíš s tím, že hubnutí dělá ze 70 % jídlo a cvičení jen ze 30 %?

Nedokážu říct, jak přesně na procenta, ale u mě to rozhodně bylo hlavně v jídle. Kdybych jedla jako dřív, nezhubla bych. To, že jsem upravila jídelníček všechno odstartovalo a cvičení jsem pak vlastně přibrala  jako „doplněk“, který mi k tomu tak nějak přirozeně sednul. Teď už vnímám, že začít se hýbat byl zásadní krok, je to totiž vážně jedno s druhým.

Jak „nežrat“ a dokopat se ke cvičení, když vás dítě nenechá vyspat?

Joo, to si člověk musí nastavit v hlavě, jinou cestu já neznám, nebo na mě osobně nic jiného neplatí. Paradoxně, mně kolikrát při únavě to cvičení pomůže, abych se probrala a najdu novou energii. A pak už mi je taky líto „prasit“, protože jsem přeci cvičila!

Zajímají mě čísla – váha, míry, velikost oblečení před a po.

Tak – míry vůbec netuším, já se nikdy neměřila a teď mě to trochu mrzí, protože by mě to porovnání fakt zajímalo. Co se týká váhy, začínala jsem v červenci na 75 Kg a po Jillian (v listopadu) bylo na váze 61 Kg. Teď mám podle mě tak 65, něco jsem nabrala na dovče a taky jsem polevila v pohybu, ale žádná tragedie, to zas doženu. Před hubnutím jsem nosila kalhoty 42, teď 38. Trička a svetry jsem si kupovala L, teď M a někdy S (záleží kde a jaký tvar). Hodně se mi teda zmenšila i prsa, ale nedokážu říct o kolik, protože nosím podprsenky vhodné snad pro všechny velikosti naráz :D.

Co jíš když tě honí mlsná?

Když mám chuť na něco sladkýho, jím ovoce (možná až moc, ale zatím se mi nedaří omezit), pak třeba tvaroh/jogurt s ovocem a oříšky, ořechová másla, smoothiečka, teď jsem prvně zkusila palačinky bez mouky a cukru a taky super… on si člověk vymyslí spoustu „dezertíčků“, když si zažije ty suroviny, co může. Když mám chuť na něco slanýho, klidně si dám hranolky, škvarky, brambůrky, oříšky…ale samozřejmě ne na tuny.

Začal Ondra víc žárlit? Jak moc nových věcí jsi koupila?

Ondra stále tvrdí, že nežárlí nikdy, ale párkrát jsem ho za poslední dobu trochu přistihla :D Zatím jsem moc nenakupovala, jen pár kousků, ale už jsem se odhodlala ze skříně vyřadit všechno, co je mi velký. Rozhodla jsem se prostě už nepřibrat.

Počítala jsi kalorie?

Ne, vůbec. Mám to sice zaryté někde vzadu v hlavě z dřívějších dob, takže když něco jím, většinou mi probleskne kolik to asi má, ale neřeším to. Myslím, že se to může hodit někomu, kdo je uplně ztracenej co se týká množství jídla, který by měl jíst, ale jinak toho nejsem zastánce. Hlavně mě nebaví a stresuje představa, že budu cokoliv počítat, vážit, kontrolovat. Jím prostě podle hladu a chuti.

Co bylo nejzásadnější vypustit z jídelníčku?

U mě je to mouka a cukr. Ale to může mít každý jinak.

Čím nahrazuješ pečivo a přílohy při whole30? Mám pocit, že jen z masa a zeleniny bych měla hlad.

Pokud se bavíme vyloženě o whole 30 (a vlastně to hodně uplatňuju i mimo), není potřeba se bát hladu, pokud je můj talíř zhruba v tomto rozložení: Bílkovina o velikosti pěsti, tuk o velikosti palce a zbytek talíře zelenina. Hlad mě fakt vůbec netrápil ani netrápí a když jo, je to většinou proto, že jsem měla málo tuku nebo bílkovin. Určitě doporučuju přečíst Jídlo na prvním místě, je to tam super popsané. Pečivo teda vůbec nenahrazuju (pokud jím třeba paštiku, tak teda s okurkou nebo tak) a se zeleninou se dá taky čarovat :) Obyčejně upečená, uvařená, usmažená, syrová, různý dipy a zálivky, různý struktury, placičky…. Existuje celkem dost paleo blogů a IG účtů, už i u nás v Čechách, s fajn recepty.

A to je asi všechno. Ale pokud vás ještě něco zajímá, pište do komentářů, ráda odpovím <3

17 komentářů: „O mém hubnutí (nejen) s Jillian“

  1. Jani, díky moc za článek :) Zrovna mám za sebou 10 dnů Jillian, rok po porodu taky nejsem spokojená s váhou a toto je pro mě super nakopnutí k tomu, abych ji tentokrát fakt docvičila 😀

  2. Klobouk dolů, před vámi, jste dobrá, chtěla bych taky omezit cukry, díky za vaše rady 👍👍👍

  3. Dobrý den, hodlám se do 30ti denní výzvy taky pustit. Snad to zvládnu. Chtěla jsem se zeptat, pečivo nejíte vůbec žádné, ani žítný chleba(pravý). To pečivo mi tedy bude asi chybět dost…Díky za odpověď. Zdravím Dáša

    1. Dobrý den Dášo, vůbec žádné. Ze začátku to člověku chybí, ale teď už si ani nevzpomenu. Jen když mi v restauraci donesou čerstvé pečivo k nějakému jídlu, tak to mě to občas mrzí. Ať se daří! :)

  4. Jani, nejdrive blahopreji k takove zmene a drzim palce, at to odhodlani nikdy nepolevi! Chtela jsem se zeptat, zda se k Vam pridal i Ondra? Pokud ano, bylo to hned od zacatku nebo az v prubehu? A co ho k tomu primelo? Ptam se kvuli svemu manzelovi, ktereho bych rada k nejake zmene motivovala, jen stale nevim, jak na to… Diky!

    1. Moc děkuji Jani! My i v minulosti spolu drželi Whole30 a tentokrát to dokonce vyprovokoval on. Začal první. A má pevnější vůli, než já :D. Já bych zas ráda namotivovala tátu, ale když někdo nechce, tak prostě nechce, člověk nikoho nemůže nutit. Ale určitě by pomohlo zkusit vařit zdravěji a po čase na to teprv upozornit ve stylu: a víš, že jsi teď vlastně týden neměl žádné jídlo s moukou (nebo jinou surovinou, kterou byste rádi omezili). Možná by ho to překvapilo a zjistil by, že mu vlastně chutná jíst zdravě a ani si nevšiml, že se něco změnilo. Ale těžko říct, nejsem na to odborník a asi to je individuální záležitost. Chápu, že jsou prostě chlapi, co chtěj knedlíky a přes to vlak nejede.

  5. Ahoj Jani, super článek! Já to takhle měla po rozchodu (po 10 letech). Abych se „netrápila“, začla jsem každý den běhat a doma u telky jezdila na rotopedu/orbitreku. Nikdy jsem nevypadala líp a jak píšeš – člověk je hned spokojený sám se sebou, září, má dobrou náladu a okolí to pozná. Od té doby jsou to 3 roky a jsem na nejvyšší váze (65 kg). Bohužel jsem teď těhotná, tak toho pohybu tolik není, protože je mi pořád zle, ale běhu zůstanu věrná. Tak snad to po porodu bude také jako u tebe. Se změnou stravy jsem také začla…nejdřív u snídaní, kdy jsem vyměnila pečivo za jogurt a ovoce/oříšky…a přidala hodně zeleniny. Tak uvidíme :) Ať se ti daří!‘

    1. Ahoj! To tak bývá, když člověka něco trápí, nejlepší je zaměřit se na sebe a nemyslet na to. Aspoň to negativní nakonec přinese něco pozitivního, co? :) Držím palce na pohodové těhotenství a neřešt váhu, hlavně když jste oba zdraví a spokojení. Těhotenský břicho je stejně vzácnější, než pekáč buchet. :) Běhat a cepovat se může člověk celej život potom :D Jana

  6. Dobrý den, mohu se zeptat jak tedy vypadal váš jídelníček? Nějak si nedokážu představit co člověk snídá kromě vajíček. Díky

Komentuj:

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Tento web používá Akismet na redukci spamu. Zjistěte více o tom, jak jsou data z komentářů zpracovávána.