Máma

Dokonale nedokonalá

Víte, co je jedna z věcí, která je na mateřství fakt nejvíc? Ty dětský oči, který na vás koukaj, jakože jste fakt nejlepší na celym světě. Nikdo jinej se na vás nedokáže tak koukat, jedině vaše dítě. A koukaj na vás tak, i když si třeba vůbec nejlepší nepřipadáte.

Mám to tak celkem často. Hlavně od doby, co Tonda leze rychlostí blesku a tak celý den jen běhám za ním a hlídám, aby si někde neublížil, nebo něco nezničil. Nejvíc ho totiž zajímají elektrické zásuvky, kabely a další „super hračky“.

Není proto výjimkou, že můj den vypadá vážně strašně. Teda aspoň mi to tak v tu chvíli připadá. Z postele lezu jako zombie, protože jsem nevyspalá, ale dětské prstíčky dobývající se mi pod oční víčka jsou už neúprosné. Lovím z přetékajícího koše na žehlení zmačkané triko, rychle ho na sebe hodím a posadím Tondu do vany bez vody, aby neutíkal a já si mohla vyčistit zuby. V podobném duchu se nese celé dopoledne a zatímco během uspávání na blog nahraju vystajlovanou fotku receptu na oběd z víkendu, jen co Tondu odložím do postýlky, rychle si uplácám toust se sýrem, protože už umírám hlady. Gurmánka. Než se vzbudí, potřebuju vyřídit maily a další práci na počítači, ideálně ještě uklidit nádobí z myčky a vyluxovat. Stíhám sotva půlku a už bliká chůvička. Opatrně nakouknu do pokojíčku a z postýlky na mě kouká malá surikata, která se právě vzbudila. A jedeme znovu dokola. Když se pak večer vyplížím z pokojíčku a Tonda spinká, kolikrát už jen dokážu padnout na sedačku a půl hodiny „čumím do blba“, než se dokážu sebrat a jít něco dělat. Třeba posbírat hračky a vypustit vanu plnou písmenek, utřít z podlahy nalepené kousky ovoce nebo chystat večeři pro nás. Zaplaťpánbůh, že docela často vaří večeři Ondra, jinak bychom asi pošli hlady.

Naštěstí ale takový den není 7x za týden. Zvlášť, když je teď nádherně, prostě ráno chytnu kočárek a celý den jsme venku, zatímco tenhle nekonečný kolotoč zamkneme doma. Proč se trápit, když si to člověk může udělat fakt pěkný. A je nám tak krásně. Je to fakt mateřská DOVOLENÁ.

Někdy před odchodem rychle běhám po kuchyni a vařím jídlo na celý den, ale jindy na to nemám energii, nebo suroviny (protože občas zapomenu nakoupit) a taky se třeba stane, že se mi prostě nechce. Přiznávám se. Plány byly dost jednobarevné, byla jsem přesvědčená, že několikrát za den uvařit čerstvé jídlo pro dítě není nic náročného a že příkrmy kupovat nebudu. A realita? Pořád Tondovi vařím, jak jen to jde, ale i když mámy jsou superhrdinky, občas je prostě fajn hodit pod kočár skleničku nebo kapsičku a během pár minut odejít. Stačí jen přečíst si složení, abych do Tondy necpala nějaké nesmysly, ale už mám své oblíbence a ty mu bez obav a ráda naservíruju. Víte co? Ono totiž občas je i lepší sáhnout po kupovaném příkrmu, protože když má „čisté“ složení, můžete mít většinou i jistotu, že suroviny byly kontrolovány a jídlo je tak ve skvělé kondici.

Když se balíme ven. Klasicky zmatek. A ne, většinou u toho fotit vážně nestíhám.

Tím jsem ale už lehce odbočila. Nechci nikoho poučovat o tom, jestli je lepší vařit nebo občas koupit příkrm v obchodě (navíc to je složité téma na téměř celou knihu a ne jeden článek), určitě to každá děláme podle nejlepšího svědomí a s láskou. Ať to totiž uděláme tak nebo tak, ať budeme sedět doma na podlaze v teplákách nebo na židli v kavárně v šatech, budou před náma ty oči plný toho „mami, ty jsi prostě ze všech nejlepší“.

Takže i když ty Instagramy někdy vypadaj jako dokonalost sama, buďte v klidu a nenechte si srazit sebevědomí. Ty usměvavý Tondové z fotek taky někdy půl dne kňučí a vztekle vyhazují křupky z kočárku a ty „vtipný“ mámy s decentníma rtěnkama občas taky stojej na zadrobený zemi v kuchyni a chce se jim trochu brečet, že nic nezvládaj.

DÍKY ZA OSVĚTU, NESTLÉ!

Závěrem děkuju Nestlé za probíhající kampaň k Bio kapsičkám pro děti (jíž jsem hrdě součástí), inspirovali jste mě k tomuhle článku a já jsem moc ráda za to, že šíříte myšlenku toho, že nic není dokonalé a nečekané situace se dají líp zvládnout, když má člověk po ruce něco na ulehčení. To je dneska, v „dokonalém“ online světě, vážně potřeba!

U nás Bio kapsičky frčí a jsou oblíbenou součástí našich „únikových výletů“, protože ve složení není nic, co tam nepatří. Pokud je taky chcete zkusit, zrovna se o jejich zásobu soutěží na této facebookové stránce.

Behind the scenes… zatím, co balím věci.

Komentuj:

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

w

Připojování k %s