Po Česku

Food tour Prahou

Když cestujeme do nějakého města, ať už u nás, nebo v zahraničí, vždycky to vypadá tak, že denně nachodíme spousty kilometrů a míříme z jednoho podniku do druhého. Každou destinaci poznáváme hlavně podle chuti a díky tomu, že hodně chodíme, tak skvěle nasajeme i místní atmosféru. Protože jsme dlouho nikam necestovali a udělalo se konečně krásně, udělali jsme si podobnou food tour po Praze. Ačkoliv bydlíme od Prahy kousek a jezdíme tam opravdu často, někdy i denně, byl to skvělý výlet. Vypravili jsme se do našich oblíbených podniků, ale zkusili  jsme i něco nového. Stihli jsme 8 zastávek. Ale nebojte, nemáme bezedná břicha. Všude jsme si dali jen tak trošku a proložili jsme to 14 km chůze s kočárkem. Tak pojďte s náma ochutnat!

A ještě než začnu, tak děkuju mému Ondrovi za skvělou foto dokumentaci! Sledujte ho na Instagramu, bude mít radost.

MOMOICHI

Nechápu, proč jsem tam ještě nebyla (narozdíl od Ondry). Zamilovala jsem se na první návštěvu. Momoichi je kavárna, kde se i vaří, ale co je hlavní – je inspirovaná Japonskem. A já v Japonsku nechala velkej kus svýho srdce, takže se mi tady hned vybavila ta atmosféra, chutě, vůně a mile se mi zastesklo. V Momoichi si dáte dobrou kávu, čaje, ale i dezerty nebo například tradiční japonská jídla. My jsme sem zamířili na burgery se softshell krabem, speciální akci dnešního dne inspirovanou singapurským street foodem (nejen japonské dobroty tu seženete). To je prostě burger, ve kterém je úplně celý krab smažený v tempuře. Byla to fakt dobrota. Když jsme byli v Japonsku, ochutnala jsem tam v Kyotu poprvé v životě pravého kraba a tady chutnal vážně podobně. Já to zapila mátovou limčou a Ondra japonským pivem, zatímco Tonda spinkal v kočárku a dohlíželo na něj z poličky plyšové Totoro. Když sem půjdete o víkendu, nezapomeňte na rezervaci. Určitě sledujte i facebookovou stránku, kde se dozvíte o všech akcích, jako byly třeba dnešní krabi, nebo o různých workshopech s japonskou tématikou. A na záchod si dojděte, i když se vám nebude chtít. Čeká vás totiž vyhřívané prkénko a super sprška, tak jako všude v Japonsku.

Softshell krab slider. Fakt dobrota.
Mátová limča
Totoro, Totoro a Totoro

ZMRZLINÁŘ

Po krabovi jsme se šli osvěžit zmrzlinou do blízkého Zmrzlináře. Tady si pochutnáte na poctivé zmrzlině 2AD. Ta se jeden čas vyšplhala v Praze jako „mega hit“, ale my na ní jezdili do Tuchlovic ještě, než to bylo cool. Co si pamatuju, pak se objevila v Mém šálku kávy v Karlíně a potom tak nějak všude možně, až se otevřel Zmrzlinář. Vypadá to tam krásně, ale protože znám 2AD tak, jak vypadala v krámku na té „vesničce“, kde lidi stáli obrovskou frontu a sympatická paní nám ji nabírala do termosky, aby nám zmrzlina vydržela až domů na zahradu, přišlo mi to tady takové nějaké smutné, i zmrzka ve vitríně byla tak úplně obyčejně, ale kvalita i chuť zůstala, to jo, a na tu se tady vyplatí zastavit. Já měla příchuť hořký karamel a Ondra si dal višňovou. Ale pozor! Ani Tonda nezůstal o hladu. Zažil tady svojí kornoutkovou premiéru a moc se mu líbilo nadrolit si drobky do kočáru.

Zmrzlinář má moc krásné logo.

První kornoutek!

SWEET & PEPPER DAYS

Jako další jsme si udělali rychlou zastávku v Anglické, protože měl Ondra chuť na hot dog a sem vždycky na hot dogy chodil s kolegy z práce, když ještě pracoval v agentuře. Objednal nám Cheddar hotdog, takže už víte, že byl se sýrem a pak ještě se smaženou cibulkou. Já moc nemám rád hořčici a vlastně nejsem ani velký fanda zlatavé cibulky, takže jsem jen ochutnala a většinu si dal Ondra, který si na hot dogu opravdu pochutnal. V nabídce mají i slidery, různé falafely, hummusy, saláty, sandwiche – zkrátka vybere si tu snad opravdu každý. Prostředí je moc příjemné a v létě mají zahrádku. Tu si pamatuju, protože jsme kolem ní vždycky chodili zase my z naší agentury, když jsme mířili do sousední vietnamské.

Kornoutek vydržel až do dalšího podniku.
Ale pak přišla žíža a hot dog.
S Ondrou jsme se shodli, že tahle fotka vypadá trochu nemravně.
Hospodo, pivo. Máma nalila jen vodu.

MR. HOT DOG

Jestli jste se nechali zmást, že jsme šli na další hot dog, tak chyba! Sem my chodíme nejradši na bacon & cheese slider a hranolky. Dali jsme si je venku „na parapetu“, protože bylo nádherně a užili jsme si pravou letenskou pohodu. Vůbec se nám odsud nechtělo, takže si Ondra stihnul dát dvě piva z Vinohradského pivovaru a já se rozšoupla sklenkou Daiquiri, která mi fakt bodla. Takový koktejl jsem si nedala asi tak rok a půl, takže byl zasloužený a perfektně podtrhl tu skoro letní pohodu. Jinak na hot dogy sem ale chodím taky ráda, protože si dávám takový jako „bez ničeho“ a můžu si do něj dát jen to, na co mám zrovna chuť. A mají hot dogy i pro vegany.

Letíme na slidery!
Máma má alkohol. Máma má radost.
Táta taky má.

Nese se jídlo!

 

WINGS POINT

Měli jsme před sebou cestu pěšky zpět do centra, takže to svádělo k nějaké ochutnávce „do ruky“. Do Mr. Hot dog vždycky chodíme kolem podniku jménem Wings Point a vždycky se nám to zvenku docela líbilo a chtěli jsme to zkusit. Nápis „Happy Hours“ nás přesvědčil, že teď je pravý čas to zkusit. Vzali jsme si 10 stripsů sebou. Parmazánové byly moc dobré, ty s omáčkou Buffalo mě trošku zklamaly. Pálivost 1 ze 4 byla fakt nepoživatelná. Já si nedala víc, než jedno sousto (a pak jsem málem shořela), statečnej Ondra se s nima popral, ale i přesto, že pálivé má rád, také spíš trpěl. Když ale pak poslední kousek dojídal večer za studena doma, přehodnotil to, že mu to vlastně chutná. Pokud se ale chystáte ke kyvadlu s pivem, nebo naopak jdete zahnat kocovinu nějakou „prasečinkou“, určitě vám podobná kuřecí krabička přijde vhod. Velké plus za Royal Crown colu!

Tak kde jsou ty kuřata?
Kuřata!
A colu!
Názorná demonstrace toho, že to pálí.

KOREJSKÝ OBCHOD K-SHOP

Po pálivém kuřeti si Ondra zavzpomínal na naše strasti a slasti s jídlem v Jižní Koreji, kde jsme byli předloni. A tak jsme se zastavili na adrese V Celnici 1035/1, kde je korejský obchůdek. Seženete tam všechny možné korejské speciality, suroviny na vaření nejrůznějších asijských jídel, ale taky třeba korejskou kosmetiku (třeba plátýnkové pleťové masky). Je tu moc milý personál a celkově fajn výběr. Ondra si vzal hlavně kimchi (hodně pálivý salát). Pokud si ho budete brát taky, nezapomeňte do košíku na zapití přihodit Soju. Alkohol, kterým Korejci tahle pálivá jídla zapíjejí bez nadsázky na litry. Jak chutná? Přirovnala bych to k vodce naředěné vodou.

CUKRÁŘ SKÁLA

Z obchůdku to bylo už jen pár kroků ke Skálovi na něco sladkého. Já poprvé dezerty z této „cukrárny“ ochutnala už včera (a dříve vlastně v Bruxxu ), protože mi je Ondra s Tondou vzali domů z procházky, ale rozhodně mi to nestačilo. Tohle je přesně to místo, kde každý dezert vypadá jako precizní umělecké dílo. Seženete klasiké české dorty (některé hodně moderně pojaté, např. žloutkový řez), ale i méně tradiční, nejrůznějších barev, tvarů i chutí. Myslím, že ať sáhnete po jakémkoliv dezertu, neuděláte chybu. Ondra měl mrkvový dort a já bezlepkový malinový. Maliňák byl perfektní, jediné co mi chybělo, byla ještě nějaká struktura navíc. Byl měkoučký a hlaďoučký a kdyby uvnitř byla nějaká křupinka, budu v sedmém nebi. Možná jsem ji tam tak nějak očekávala hlavně proto, že si pana Skálu pamatuju z přednášky na Culinary Symposiu, kde předváděl svoji práci a povídal o tom, že do svých dezertů vždy kombinuje protiklady – měkké a křupavé, horké a studené, hořké a sladké…tak jsem si to asi nějak podvědomě propojila. Obsluha parádní a nádherný interiér. A venku se dá posedět na zahrádce.

Mrkvový dort
Malinový bezlepkový

EMA ESPRESSO BAR

Jak tady teď sepisuji článek, Ondra mi říká: „Napiš, že Emičku mám nejradši“. Tak to teda píšu. A já se mu nedivím. Moc příjemné místo v centru, kam na opravdu dobrou kávu a k tomu kousek koláče. Není to kavárna na dlouhé polehávání v měkkých křeslech, čekají vás tu školní židle a není tu wifina, ale to vám určitě nemusím říkat, Emu všichni znají. Pořád se to tu hemží spoustou lidí a i teď k večeru, když jsme v Emě zakončili naší „food tour“ nebylo o zákazníky nouze. Takže 2x kávu na rozloučenou, Tonda sbalit pár ženskejch na nově naučené „paci paci“ a frčíme domů!

A to je z naší sobotní „food tour“ už opravdu vše. Máme zase vyrazit a napsat další díl?

Komentuj:

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

w

Připojování k %s

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.