Máma Jana

Velikonoční novinky z Lushe a sladká tečka u Lelí

Když mě nedávno oslovily holky z Lushe, jestli bych měla zájem občas otestovat nějaké novinky, měla jsem radost jako malá holka. Lush je moje milovaná značka a vždycky jsem si tajně přála jakkoliv s touto značkou spolupracovat. Takže vám slavnostně můžu říct, že u mě teď budete tyhle barevné, voňavé a třpytivé věci vídat o něco častěji a taky bych na blogu chtěla ukazovat ty, co mě zaujmou nejvíc. Začali jsme hned větší událostí – dostala jsem pozvánku na představení velikonočních novinek.

A tak jsem dnes dopoledne odevzdala Toníka tatínkovi a vyrazila na Smíchov, kde jsem se potkala s Luckou, Janinou a Kate. Na nic se nečekalo. Hned se nás ujaly moc milé slečny, které na první pohled svojí prací opravdu žijí a baví je. A já je chápu. Taková voňavá práce se musí dělat s radostí.

Některé velikonoční produkty jsem už zkusila doma, protože mi je Ondra koupil jen tak pro radost. Nebyla pro mě proto novinka, jak voní nebo jak se rozpouští, ale zaujalo mě povídání o složení. Například jsem se dozvěděla, že použité třpytky jsou úplně rozložitelné, takže nezatěžují přírodu.

Pak jsme si postupně očuchaly a prohlédly všechny další novinky a hodně mě pobavilo, že po rozpuštění bomby ve tvaru kuřete vám zůstane ve vaně cukrové oko, které můžete sníst. Něco jsme rozpustily přímo na prodejně a nakonec nás čekal workshop toho, jak ze šátku uvázat třeba dárkovou taštičku. Byla jsem překvapená, ale i já – poleno na podobné ruční práce – jsem to dokázala.

Celá akce pro mě byla fakt příjemným zážitkem a ještě teď když to píšu, úplně cítím tu všudypřítomnou vůni.

Pak jsme se s Luckou, jejím mužem a mimčem, s Janinou, s mým Ondrou a Tondou zastavili na oběd v Modrém zubu, protože nám pěkně vyhládlo. Jídlo bylo fajn, jen obsluha byla tak nepříjemná, že už mě tam asi nikdy neuvidí. A to jsme tam tak rádi chodili. Ačkoliv jsem do rezervace psala, že prosíme o místo, kam se vejdeme se dvěma kočárky, obsluha byla viditelně otrávená, že tam máme děti, celkově se k nám chovali neprofesionálně a protivně. Když jsem odcházela, poděkovala a rozloučila se, servírka, která ke mně stála zády na mě bez rozloučení přes celou restauraci zavolala jen „Noo nemáte zač“. A nechala mě prát se s dveřmi a schodem, odkud jsem se nemohla s kočárkem vymotat. No nic.

Sladkou tečkou za tímto výletem jsme si ale spravily s Luckou chuť. Lelí nás totiž pozvala do svýho krámku s cupcakes, kde to mám moc ráda. A připravila si pro nás tak nádherné překvapení! Lucka dostala krabici „unicorních“ cupcaků v barvách jejích vlasů (den předtím totiž byla u kadeřnice a má teď duhové vlasy) a mně Lelí připravila kombinaci red velvetů (ty miluje Ondra) a extra čokoládových, na kterých ujíždím já.

Večer jsem si na obličej napatlala pleťovou masku, kterou jsem si při odchodu pořídila v Lushi a sedla si s cupcakem na sedačku. Za pár minut jsem psala zprávu Lelí, protože tyhle cupcaky jsou ty nejlepší, které jsem kdy v životě jedla a musela jsem jí to říct. Kam se hrabou všechny londýnský cupcakekárny. Tenhle čokoládovej, to je TEN cupcake. Jinej už nkdy nechci. A ona to ví, že se mi zabydlel v srdci.

I když teď padám únavou (a ráno vstávám ve 4:30, protože vezu ségru k odjezdu na lyžák), musela jsem tenhle článek rychle napsat, protože jsem si po dlouhý době užila krásnej „full time“ blogerskej den, kterej mě nabil pozitivní energií. Potěšilo mě, že jsem naživo viděla Lucku, se kterou jsem se znala jen přes Instagram, taky že jsme se po dlouhý době potkaly s Janinou a celkově to prostě byl „vyvoněnej“ den. Doslova.

 

Komentuj:

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

w

Připojování k %s