Miminko Tonda

Už 14 dní jsme doma tři. A je to jako v pohádce.

Všichni měli pravdu. Těhotenství uteklo jako voda a čas po narození utíká ještě mnohem rychlejš. Ve čtvrtek to bylo 14 dní, co se nám narodil Toník. A já jsem z něj pořád úplně paf.

Jak jsme zatím těch 14 dní prožili? První dny jsem s Tondou byla samozřejmě v porodnici, ale o tom vám napíšu samostatný článek. Pak už si pro nás konečně mohl táta Ondra přijet a odvézt si nás domů. Měl za sebou náročný víkend, kdy Tondu všichni tak zapili, že to snad musí bejt nejzdravější miminko na světě, ale přijel pro nás čerstvě vyluxovaným a umytým autem a přivezl nás domů do uklizeného bytu, kde dokonce i vytřel! Abyste pochopili, jak moc významné to je – Ondra se normálně na úklidu domácnosti podílí, ale je několik věcí, které dělám výhradně já: praní, žehlení a vytírání.

Protože jsem z porodnice přijela pořádně unavená, uložil mě i Tondu Ondra do ložnice a vyrazil nakoupit. Stal se z něj můj osobní výživář – za celou dobu jsem ještě ani jednou neotevřela ledničku, protože mě vždycky zavolá ke stolu, kde čeká talíř jídla, které pro mě navíc vaří tak, aby to bylo vhodné pro kojící mámy. Když jsem zjistila, že potřebuju koupit odsávačku, nebo ještě jednu kojící podprsenku, nestihla jsem se ani rozkoukat a Ondra už byl zpátky z obchodu.

Možná jsem teď víc naměkko, ale jeho péče mě několikrát dojala až k slzám. Nedokázala jsem si ani představit, jakou oporu ve svém muži vlastně mám. To, že bude skvělým tátou, jsem věděla. Představovala jsem si, jak budou s Tondou stavět Lego, jezdit na kole a koukat na Star Wars. Ale ani ve snu mě nenapadlo, že ještě, než stihnu ráno otevřít oči, v tichosti mi přebalí miminko a donese mi ho až na kojení, že ho bude třeba dvě hodiny chovat, abych se mohla věnovat sama sobě, nebo že mu bude desítky minut jen tak vyprávět, i když mu ještě vůbec nerozumí. A jen tak mimochodem u toho ještě obstará našeho Kocoura, kterej je právě uprostřed těžký nemoci. Ani nevím, jak mu tohle oplatím, ale tajně si přeju, aby se nám povedlo Toníka vychovat tak, aby na něj jednou jeho žena mohla být stejně pyšná.

Toník nám během 14 dnů ukázal všechno možné. Tisíc grimas, které střídá během spánku, obdivné pohledy, které nám věnuje, když se tulíme, proplakanou noc, ale i dny, kdy spinká jako andělíček a budí se jen na jídlo. Máme za sebou první procházky a já jedu s kočárkem tak pyšně, že bych ho nejradši vůbec nedala z ruky. Tonda přibírá a roste jako z vody. Když se narodil, měl 3350 g a teď už má přes 3700 a dokonce už povyrostl o 4,5 cm. Taky mu už upadl zbytek pupečníku a díky tomu už má skoro opravdický pupík. Jen se děším, že se zítra probudím a to miminko už půjde do školky :D

Díky Toníkovi jsme oba s Ondrou poznali novej, nekonečnej kus lásky, kdy nejsou potřeba slova a jen stačí v tichosti stát a pozorovat ho… a taky ten obrovskej strach. Strach, kterej vznikne hned pár minut po narození toho pokladu a už nikdy neskončí. Strach, jestli všechno děláme dobře, strach, jestli je v pořádku, strach, jestli ho čeká tak krásnej život, jakej si pro něj jako každý správný rodiče přejeme…

 

1 thought on “Už 14 dní jsme doma tři. A je to jako v pohádce.”

Komentuj:

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s