Těhotná Jana

Těhotenské focení

Co se týká těhotenského focení a focení novorozenců, nejsem moc zastáncem atelierových fotek s umělými rekvizitami, nahatou chlupatou hrudí nastávajících nebo novopečených tatínků a tak vůbec. Tím samozřejmě nikoho neodsuzuji, každý máme jiné preference a třeba se někomu jinému zase nebude líbit cesta, kterou jsem zvolila já.

Těhotenství je pro mě zatím asi nejkrásnější období v životě (fakt, neříkám to proto, že to je otřepaná fráze, já si to užívám – ale o tom vám napíšu zase někdy jindy) a chtěla jsem ho uchovat aspoň prostřednictvím pár obrázků, ideálně z přírody. Něco nenuceného, prostě zachytit mě s Ondrou a rostoucí meloun, co nosím pod šaty.

Výběr fotografky pro mě byl jasný. Svatbu nám fotila šikovná Tez a nenapadlo mě ani na chvíli přemýšlet, že by tohle focení obstaral kdokoliv jiný. Nechali jsme to v podstatě až na začátek osmého měsíce, což je vzhledem k velikosti břicha už hraniční termín, ale já chtěla zelenou přírodu a rozkvetlé stromy, takže nebylo nazbyt.

Týden před focením jsem volala kadeřnici, aby mi to na fotkách slušelo – zjistila jsem totiž, že barva není to jediné, co bych teď potřebovala. Začaly se mi hrozně lámat vlasy, každá část hlavy je teď jinak dlouhá a nezbytně si žádá zastřihnout. Něco mi říkalo, že půjde dolů (ne)hezkých pár centimetrů, ale to se nedá nic dělat. Nakonec nešlo dolů nic. Neuvědomila jsem si, že moje kadeřnice měla dovolenou a má po návratu úplně plný kalendář. A já k jiné odmítám jít. Jak najdu jednu kadeřnici, které věřím, nikdo mi hlavu neudělá stejně dobře. Tak jsem se raději rozhodla, že se nechám vyfotit i s ostudnými vlasy. Ondra měl větší štěstí. Ve svém oblíbeném barber shopu dostal termín přímo na den focení, takže se těšil z čerstvě upravených vousů i vlasů.

Než ho vyšperkovali, já čekala v Palladiu, kde jsem chtěla ulovit bílé, nebo šedé šaty na focení. Plán byl takový, že je koupím během pěti minut a pak půjdu na kafe. Na kafe jsem šla. Seděla jsem rozčílená nad kelímkem něčeho, co mi ani trochu nechutnalo, a hlavou se mi honily myšlenky, jak v celém obchodním centru není ani jeden jediný obchod, kde by si těhotná mohla koupit šaty. Je tu tolik obchodů a většina z nich na webu těhotenské nabízí, ale jak přijdete „offline“ do obchodu, máte smůlu. Navíc když v netěhotenském vypadáte jako ve stanu, nebo se do toho prostě nenarvete. Takže jsem na truc utratila peníze v Lushi a pak jsme si s Ondrou zašli zlepšit náladu ztraceným vejcem a avokádem.

Veškeré moje pokusy o to, vypadat na fotkách hezky, tedy selhaly. Nevadí. O pár hodin později už jsme se proháněli po louce s tou nejmilejší fotografkou a já si na svoje vlasy, nebo představu o světlých šatech, ani nevzpomněla. Strašně foukalo, ale konečně po týdnu svítilo sluníčko a to je nakonec víc, než čerstvá barva nebo nové oblečení. Terezka nás zachytila přesně takový, jaký teď jsme. Ať už to jsou ty moje šílený vlasy, dvě brady, který aktuálně mám, nebo štěstí, který prožíváme a já ho na těch fotkách vnímám. Jsem z těch obrázků nadšená a těším se, až si je za pár let se vzpomínkami prohlídnu.

1 komentář: „Těhotenské focení“

  1. Janičko, jsou to moc krásné fotky. Je z nich cítit, jak se máte rádi Moc vám to sluší . <3

Komentuj:

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Tento web používá Akismet na redukci spamu. Zjistěte více o tom, jak jsou data z komentářů zpracovávána.